Několik let ke mně přicházel mladý muž, kterého sužovaly nesmírné úzkosti. Obvykle se v ordinaci rozplakal a dlouho se nemohl utišit. „Strašně se bojím, o rodinu, o sebe, neví, kde se to bere. Objektivně je vše v pohodě“. To byla jeho výpověď.

Zkoušeli jsme různá homeopatika – s malým úspěchem. Pak jsme přešli na autopatii z prány, tedy ze sedmé čakry. Případ se konečně pohnul. Postupně přestal brát antidepresiva a zklidňoval se. Pak jednoho dne přišel zcela jiný člověk. Zářící, klidný, jakoby moudrý… Řekl mi, že je šťastný a že ví, co má dělat. Modifikoval si autopatii takovým způsobem, že jsem se i já poučil.